Vnímání a chápání světa. Metody manipulace na pojmové úrovni.

  • 1. Definice vnímání a chápání světa jako jevu v psychice jedince
  • – Definice pojmu
  • 2. Metody manipulace na úrovni jednotlivce
  • 3. Metody manipulace na úrovni společnosti
  • – Agenda multikulturalismu jako nástroj na likvidaci jednoty společnosti

Tento kurz je volným pokračováním článku o manipulaci pomocí pojmů, znázorněné na pojmech populismus a konspirační teorie (konspirace) reeditovaném kolegou Pavlom Kováčikom. Odkaz zde:

https://konceptual.eu/2021/03/04/vybavme-si-to-s-konspiraciami-raz-a-navzdy/?fbclid=IwAR0axAe22QLDhayoz7bWQZEuHfOn0Q-06hL9tzgBd18vIo3ultp6xsBHkD4

Když jsem rozpracovával svou teorii manipulací na úrovni pojmů a vazeb mezi pojmy, nebyl jsem ještě seznámen s pracemi KOB a DVTR na toto téma. Jelikož se mé pojetí tohoto tématu shoduje naprosto přesně s pracemi KOB a DVTR, rozhodl jsem se svůj dřívější článek zapracovat do rámce DVTR dle její metodiky a terminologie jak je například uvedeno v Základech sociologie a dále toto téma rozvinu nad rámec kurzu ve výše jmenované knize s poukázáním na konkrétní příklady manipulace, kterým čelí jak jednotlivec, tak společnost jako celek.

Znalosti jsou moc a pokud někdo má správné znalosti o tom, jak funguje stTroj psychiky jednotlivce na úrovni vnímání a chápání světa, může je použít (a taky jsou takto proti nám používány) jako nástroje efektivní manipulace již na samotných základech poznávání světa jednotlivce. Takto pojatá epistemologie může být jak efektivním nástrojem řízení (zbraní) davu i jednotlivců, tak při osvojení patřičných znalostí a osvojení metodologie rozpoznávání manipulací může být obranou proti takovým manipulacím, které vedou k tomu, že jedinec a společnost sám pracuje nikoli pro své zájmy, ale pro zájmy jiných a mnohdy dokonce nevědomě na samotné své likvidaci (například ve válce). Výše napsané platí i v opačném smyslu, pokud budeme v této problematice vědomí a zdatní, dovedeme dávat konkrétním obrazům adekvátní pojmy. Dovedeme potom pracovat na této úrovni ve prospěch lidstva, jednotlivých národů, našich rodin a nás samotných.

„Nejste-li opatrní, média vás naučí nenávidět lidi, kteří jsou utlačovaní, a naučí vás milovat ty, kteří utlačují.“ — Malcolm X americký aktivista 1925 – 1965

  1. Definice vnímání a chápání světa jako jevu v psychice jedince. Definice pojmu.

Základem našeho myšlení je vnímání a chápání světa. Našemu myšlení tyto dvě kategorie psychických jevů poskytují tak říkajíc pracovní materiál, bez kterého by myšlení nemohlo pracovat. Nemám-li pro daný jev pojem, nemohu ho adekvátně chápat. Nemám-li pro daný jev adekvátní obraz, nemohu ho správně vnímat. Jsou-li porušeny vzájemné vazby mezi pojmy a obrazy (vazby mohou být různé, příčinné, chronologické, sympatetické atd.), nebo jsou-li vytvořeny nesprávně a neshodují se s objektivní realitou, je i vnímání a myšlení deformováno a ztrácí svou funkčnost.

Jaká je funkce vnímání světa? „Nejvýznamnější funkcí vnímání světa v psychice jedince je skutečnost, že je vnímání světa prostředkem modelování průběhu událostí v životě v množství jejich variant a tempu předbíhajícím reálný průběh událostí, což umožňuje včas odhalovat nepřijatelné varianty možné budoucnosti, vybírat přijatelné a v určitém smyslu tak volit nejvhodnější linii chování jedince v životě“.[1] Z čehož vyplývá, že narušením funkčnosti vnímání světa se snižuje schopnost odhalování nepřijatelných variant budoucího vývoje. V důsledku tak není možné zajistit fungování společnosti tak, aby byl zároveň zajištěn bez krizový vývoj společnosti. Přejděme k definicím.

– „Chápání světa jako jev v psychické činnosti jedince je souhrn pojmů a systém vzájemných vazeb mezi nimi v jeho psychice.“ [2]

– „Vnímání světa je jako jev (v psychické činnosti jedince) souhrnem subjektivních obrazově-hudebních představ o Životě a systém vzájemných vazeb mezi nimi v psychice jedince.“[3]

Pokud chceme, aby to co vnímáme, nezůstalo pouze subjektivně vnímaným, ale mohlo být jako vnímaný jev v naší psychice poskytnuto i druhým lidem, potřebujeme danému jevu dát adekvátní pojem. Je to potřebné pro vzájemné pochopení mezi lidmi  (aby nedošlo k známému „já o voze, ty o koze“), ale taktéž proto, abychom nezůstali v domnění svých představ a netvořili si iluzorní vzdušné zámky v naší psychice. Protože jak se říká, můžeme podléhat iluzi, nicméně rozčarování z této iluze bude naprosto reálné.
„Pojem  – jako jev v psychické činnosti jedince – vzniká na základě navázání určité vzájemné shody jazykových konstrukcí toho či onoho jazyka a subjektivních obrazových představ o Životě vlastních jedinci. Tj. Pojem jako jev v psychické činnosti jedince zahrnuje: 1) jazykové konstrukce, 2) subjektivní obrazy, 3) určenost vzájemné shody jazykové konstrukce a obrazů…“[4] Všimněte si, že se pokaždé hovoří o jevu v psychice či psychické činnosti jedince. Nikde jinde tyto jevy totiž neprobíhají a je potřeba je takto chápat.

Ve stručnosti. Vnímání světa tvoří základnu pro chápání světa. Vnímání světa obsahuje obrazy a chápání pojmy, přičemž pojem (jako jev v psychické činnosti!) je sloučením slova a obrazu. Vše je propojeno vzájemnými vazbami. A těmito vazbami a vzájemným působením pojmů a obrazů se budeme zabývat. Grafické znázornění je na další straně.

  1. Metody manipulace na úrovni jednotlivce

„Osobitost odlišující strukturu chápání světa od struktury vnímání světa spočívá v tom, že vnímání světa je základem chápání světa a současně jeho složkou, což vede k tomu, že vazby mezi komponentami chápání světa mají dvouúrovňový charakter: v chápání světa na úrovni vnímání světa (tj. v množině obrazově-hudebních představ) existuje jeden systém vazeb, a na úrovni jazykových konstrukci existuje zase druhý systém vazeb podmíněný slovní zásobou, morfologií, gramatikou a fonetikou jazyka doplňující systém vazeb na úrovni vnímání světa. Přitom je jazyková úroveň vazeb v chápání světa schopná stát se základem jak pro vytvoření původně chybějících vazeb na úrovni vnímání světa, tak i pro nápravu chyb ve vnímání světa.“[5]

            Mnou tučně vyznačená část textu je pro náš záměr klíčová. Z výše uvedeného vyplývá, že jazyková úroveň vazeb může být použita pro doplnění vazeb a nápravu chyb ve vnímání světa, ale také pro deformaci vazeb ve vnímání světa. Myšlení formuje jazyk a jazyk formuje myšlení. Lze tedy jazykovou úroveň použít jak ku prospěchu, tak k vytvoření škod. Samotný charakter vazeb, jejich kvalitativní úroveň, přitom rozhoduje o tom, jestli je vnímání a chápání světa kaleidoskopické, či mozaikové. Existují dvě metody, jak z pojmové úrovně útočit na samotný základ a tím je vnímání světa. Pojem je mince o dvou stranách, na jedné je slovo a na druhé příslušný obraz.

  1. Záměna slov. Nahrazení jedné jazykové konstrukce druhou. Metoda užívána např. u tzv. Overtonových oknech. Máme pojem, ve kterém se slovo spojuje s negativně vnímaným obrazem. Chceme prosadit nějaký proces, ovšem na úrovni společenské je jeho přijetí blokováno tímto negativním obrazem. Nahradíme slovo a původní slovo označíme za pejorativní, urážlivé, nekorektní. Dojde k rozrušení vazeb mezi pojmy a obrazy a mediální prací můžeme vytvořit přívětivější obraz. Postupně tak dojde i ke změně obrazové náplně pojmu a proces můžeme prosadit. Například „rovnost pohlaví“ původně chápané jako zrovnoprávnění můžu a žen nemá s tímto původním smyslem nic společného a pod pláštíkem těchto blahých záměrů, které evokuje toto slovní spojení, se již realizují úplně jiné záměry.
  2. Záměna obrazu. Nepůsobíme (neútočíme) v tomto na slovo, ale na jeho obraz, tedy představu v psychice jednotlivců. Konkrétně je to popsáno na slovech konspirace, konspirační teorie a populismus. Odkaz na text je na začátku článku.

Pamatujme, že charakter vazeb mezi složkami chápání světa (pojmy, slova a obrazy) je dvouúrovňový a tím pádem ovlivňuje pojmová úroveň chápání svou základnu a to vnímání světa. Nebudu zde detailně rozebírat rozdíl mezi kaleidoskopickým a mozaikovým vnímáním, pro naše účely stačí konstatovat, že matením pojmů likvidujete správné nastavení systému vazeb mezi komponenty vnímání a chápání Světa (správné = ve shodě s objektivní realitou), což udržuje kaleidoskop (konečný obraz se stále mění jako v krasohledu) a blokuje přímo v psychice jedince vytvoření mozaiky.

  1. Metody manipulace na úrovni společnosti

          „Struktura a obsahová identita vnímání a chápání světa, která je základem jejich vzájemného pochopení, neustále obnovuje jednotu společnosti“. [6]  Jednota státu, národa se udržuje mimo jiné pomocí společného jazyka, neboť ten právě zajišťuje strukturní a obsahovou identitu vnímání a chápání světa mezi jednotlivci. Pokud na straně naslouchajícího nejsou při poslechu hovořícího v mysli vytvářeny stejné nebo podobné obrazy, jaké se hovořící snaží zakódováním do jazyka sdělit, a nechápou-li oba tyto obrazy stejně či podobně, nemohou si rozumět. Kde není porozumění, není jednota.
Co to hovoří o dnešní agendě multikulturalismu? Nic lichotivého. Neboť kdo prosazuje tuto agendu, ten se snaží rozbít jednotu dané společnosti, státu. Kultura – to je soubor informací a algoritmiky, které doprovázejí deklarované, objektivní a subjektivní cílé dané kultury. Tyto cíle jednotlivých kultur jsou často v přímém rozporu jak na úrovní představ nositelů dané kultury, tak i na úrovni prostředků k dosažení těchto cílů. Můžeme se pak divit, že na území jednoho státu kde vznikají paralelní společnosti s odlišnými kulturami a odlišnou strukturní a obsahovou identitou vnímání a chápání světa, není jednota? Nemůžeme a taková společnost se stává jednak vnitřně rozhádanou a napjatou a za druhé se stává navenek neakceschopnou a povolnou pro nadnárodní řízení. Není snad tvrzeno Švédům, že trvat na tom, aby se nově příchozí učili švédsky, je téměř rasismus a že se sami mají učit jazyk fársí?

„Hospodin totiž řekl: „Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést. Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli.“ I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města. Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.“[7]                  

                    Jak vidno, metoda zmatení pojmů a jazyků a tím likvidace jednoty společnosti a následné divide et impera je tvůrcům agendy multikulturalismu, této světové mafie a výkonné periferie GP, známa již celá tisíciletí.

 

Konceptuální klub

[1]Základy sociologie, Vnitřní prediktor SSSR, KSBPRESS.CZ, Ostrava 2016, str. 49.

[2]Základy sociologie, Vnitřní prediktor SSSR, KSBPRESS.CZ, Ostrava 2016, str. 44.

[3]Tamtéž.

[4]Tamtéž.

[5]Základy sociologie, str. 47.

[6]Základy sociologie, str. 45.

[7]Genesis 11, 5-9